Krásné povídání o Crazy a Elen, jakožto canisterapeutických psech, napsala naše klientka:

 „Moje canisterapie

Canisterapie je forma terapie založená na kontaktu člověka se psem. Chodí ke mně jedna milá studentka s border kolií Grazynkou a šeltií Elinkou. Mám obě hodně ráda a vždycky se už na ně těším. Ta mladší Eli kopíruje starší Grazy. Moc mě obě baví, když mi ze skroucených rukou slízávají sýr nebo jinou pochoutku.

Jejich teplounký kožíšek je čistý, mechový a malá očka, černé pichlavé špendlíky, tak chápavá. Dívají se mě, když mám smutek a sklání hlavičkou, směju-li se. Nechápou, co to vlastně dělám a proč?

Jejich svět je tak jednoduchý. Milují svou paní, svou misku, do které jim sypou granule a taky tu, na vodu. Mají rády svoje pelíšky a i ty, které si dělají všude, kam přijdou, třeba jen tím, že se schoulí do klubíčka tam, kde se cítí nejbezpečněji.

Pozoruji je, často si povídají pejskovou řečí „Pojď si hrát“ říká Eli, „Nech mě spát“ odpoví Grazy, ale stejně se zvedá, když na ni šeltička doráží. Borderka je klidná a jen jaksi neochotně kamarádku odhání. Nakonec podlehne a nechá na sebe dotírat a po sobě skákat.

Ale když paní řekne „Jdeme ven“ jsou hned u dveří a čekají na vodítka. A což teprve tam, uchránit je před jinými psy když zrovna jedna z nich hárá, je strašně těžké. Toto období je pro pejsky náročné a pro jejich majitele taky. Ale bez něj, bez toho hřejivého, vždy mlčícího a tak mile se dívajícího stvořeníčka, je smutno.“